Kariéra
Roman Bacík spojil se společností O2 už víc než dvacet let svého života a za tu dobu ušel hodně dlouhou a zajímavou kariérní cestu. Od práce na značkové prodejně až k vývoji produktů, které dnes pomáhají lidem ve stovkách tisíc českých domácností. Jeho příběh ukazuje, že i jedna firma může svým zaměstnancům nabídnout nové role, příležitosti a projekty, které člověka posouvají dál a dávají mu smysl zůstávat. Jak se za ty roky proměnila jeho kariéra, co stálo za vznikem O2 Smart Boxu a proč i po dvaceti letech vidí v O2 stále nové výzvy?
Romane, kdybys měl dnes někomu popsat, kde se vzal Roman Bacík v roli, ze které tě známe dnes, kde by ten příběh začal?
Začínal jsem jako prodejce a datový specialista na značkové prodejně. Postupně se otevřela možnost stát se mobilním trenérem, jezdit po regionech a rozvíjet prodejní dovednosti.
Bylo to hodně pestré období. Poznal jsem spoustu skvělých lidí, kteří měli skutečný talent, a práce mě hodně posunula i lidsky. Následně jsem se stal regionálním manažerem, kde jsem měl na starosti značkové prodejny i franšízy. Pracoval jsem v regionu severních Čech a měl jsem opravdu dobrý tým, což je pro mě vždycky zásadní.
Později jsem se přesunul do Prahy k projektům kolem performance managementu. Řešili jsme, jak objektivně hodnotit výkon prodejen, kolik mít kde lidí, kdy se vyplatí tým posílit a kdy naopak ne. Cílem bylo vytvořit jednoduchý, ale funkční model. Vycházeli jsme z počtu obsloužených zákazníků a konverze. Najednou jsme dokázali porovnávat prodejny napříč republikou, což dřív nebylo vůbec jednoduché. Právě tehdy vznikly modely, které se v prodejní síti používají dodnes.
Následovala velká kariérní změna – přesun k produktům. Kdy to bylo?
K produktům jsem se dostal zhruba kolem roku 2015. Do té doby jsem v téhle oblasti nikdy nepracoval, takže to pro mě bylo úplně nové prostředí. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsme se začali intenzivně věnovat tématu Wi-Fi. Uvědomili jsme si totiž jednu jednoduchou, ale zásadní věc: pro zákazníka platí rovnice Wi-Fi = internet. Může mít do domu přivedený super rychlý internet, ale pokud mu nefunguje Wi-Fi, vnímá to tak, že je prostě špatný internet. A tohle nám výrazně změnilo pohled na domácí připojení.
Začali jsme dělat design sprinty a snažili se pochopit, co lidi doma skutečně trápí. Nešlo jen o rychlost, ale hlavně o pokrytí, jednoduchost a o to, aby zařízení přirozeně zapadlo do běžného života domácnosti.
Takhle tedy vznikl první Smart Box?
Vlastně ano. Kromě funkčnosti jsme ale hodně řešili i design. Chtěli jsme, aby si zákazník mohl dát modem tam, kde to dává smysl – ideálně třeba do obýváku. Jenže běžné modemy mají hodně diod, antén, blikají, vypadají dost technicky a lidé je mají tendenci spíš schovávat. Řekli jsme si, že to chceme jinak. Technické věci jsme schovali dovnitř a začali přemýšlet, proč by vůbec měl zákazník chtít mít zařízení na očích. Vyšlo nám, že lidé oceňují praktické věci, třeba hodiny a základní přehled o počasí. Ráno se podíváte a víte, co na sebe nebo jak obléct děti. Displej tam tedy není proto, že bychom chtěli mít obrazovku za každou cenu. Je to čistě praktické řešení, které má pomoct tomu, aby se Smart Box stal přirozenou součástí domácnosti.
Jak si ověřujete, že produkt opravdu dává smysl běžným lidem?
Já vždycky říkám, že to děláme „pro moji mámu“. Tu nezajímají technické parametry ani grafy rychlosti internetu. Chce se připojit, potřebuje, aby to všechno fungovalo, a hlavně se o to nechce starat. Pokud produkt pochopí a ocení ona, je hodně velká šance, že bude fungovat i pro spoustu dalších lidí. Běžní zákazníci chtějí Wi-Fi používat, ne ji řešit.
Jak se Smart Box postupně vyvíjel?
První generace byla hlavně o rychlosti a základním pokrytí. Technologie Wi-Fi 5 umožnila reálně využívat vyšší rychlosti připojení. Druhá generace přinesla Wi-Fi 6, lepší práci s větším množstvím připojených zařízení a možnost doplnění našeho vlastního repeateru – O2 Boosteru. Třetí generace pro mě představuje největší posun. Už nejde jen o jeden modem, ale o celý systém, který dokáže pokrýt celý byt nebo dům. Díky funkci mesh přidáte jednotky tam, kde je potřebujete, ale pořád máte jednu Wi-Fi síť. Telefon se automaticky přepojuje, nic nemusíte řešit a změna hesla se propíše do celé sítě. Cílem bylo maximální zjednodušení a to, aby Wi-Fi fungovala opravdu všude. Doma, na zahradě i v garáži.
Jakou roli v tom hraje aplikace Moje O2?
Celý ekosystém našeho Smart Boxu je dnes propojený s aplikací Moje O2. Zákazník tam zařízení spravuje, vidí stav sítě a může si zobrazit, jak silný je Wi-Fi signál v jednotlivých místech bytu. Položili jsme si otázku: Co kdyby byla Wi-Fi vidět? A tak jsme ji vlastně prostřednictvím rozšířené reality „zviditelnili“. Díky tomu se zákazník mnohem lépe rozhoduje, kam například umístit další jednotku.
Kde bereš inspiraci pro nové nápady?
Část inspirace přichází ze zahraničí, kde sledujeme, jak podobná témata řeší jiné trhy. Hodně inspirace ale beru i z úplně jiných oborů. Ve volném čase si rád hraju s 3D tiskem a různými technologiemi. Často nejde o konkrétní řešení, ale o princip, který se pak dá přenést do našeho světa.
Jak vidíš budoucnost chytré domácnosti?
Velkým tématem je už teď bezpečnost. Stále více zařízení pracuje s daty a ne vždy je jejich zabezpečení dostatečné. Druhým silným tématem je a bude energetická efektivita. Lidé budou čím dál víc řešit přehled, kontrolu a úspory. Zároveň si myslím, že modem se postupně stane platformou. Je to centrum domácí sítě, přes které procházejí všechna data. Dává tedy smysl, aby na něm vznikaly další služby.
Jakou roli ve tvé práci hraje umělá inteligence?
Velkou. Používám ji jako sparing partnera, a to jak při přemýšlení nad strategickými tématy, tak i při každodenní práci. Pomáhá mi třeba s formulacemi u prezentací a výrazně šetří čas. Je to můj parťák i mimo práci. Díky umělé inteligenci jsem si doma třeba upravil elektrickou udírnu. Její ovládání působilo jako z devadesátek, a tak jsem si vytvořil vlastní modul s dotykovým rozhraním a různými profily uzení. Největší přínos AI ale vidím v tom, že vám dá dovednosti, které jste dříve neměli. Pokud máte nápad a hlavně chuť ho realizovat, je to skvělý nástroj.
Romane, na podzim jsi oslavil 20 let v O2 a máš nárok na Recharge. Jak ho chceš využít a co pro tebe tenhle čas znamená?
Nárok na Recharge mi sice vznikl loni v říjnu, ale plánuju ho čerpat až letos přes léto. Část bych chtěl využít jen pro sebe. Rád bych vyrazil do Švýcarska projet se tam na motorce, ale to hlavní je pro mě být s dětmi. Nechci ten čas brát jen jako „dovolenou“. Přemýšlel jsem nad tím jinak. Je to prostor, kdy spolu můžeme dělat cokoliv. Vyrazit na výlety, jet po Evropě autem, prostě být spolu. Pro děti to není invazivní, protože není škola, takže to zapadá přirozeně do léta. Samozřejmě by se nabízelo jet třeba na podzim někam dál, třeba do Asie, ale jedno z mých dětí nerado létá, takže to uděláme jinak. A to mi vůbec nevadí. Chtěl jsem mít ten čas s nimi, protože rostou strašně rychle a myslím si, že nebude dlouho trvat, kdy mě už nebudou potřebovat.
