O2 Žije Příběhy

Roman Bacík: „Chci, aby moje práce byla někomu užitečná“

Alex Juránková
aktualizováno 19. 05. 2020
Sdílet článek

Ahoj Romane, řekni nám v krátkosti něco o sobě.

Teď jsem asi nejvíc táta dvou děti. To je v tuhle chvíli moje nejdůležitější role. Vždycky to tak ale nebylo. Často byla nejdůležitější hlavně práce. V posledních pěti letech je to ale rodina, děti a manželka. O co se nicméně snažím celý svůj život, je mít práci, která mě bude naplňovat, a navíc bude něčemu prospěšná. Nestačí mi jenom vydělávat peníze nebo jenom dělat, co mě baví. Chci, aby moje práce byla někomu užitečná.

Jaká je tvoje pracovní pozice a co je tvou denní náplní práce?

Mám na starosti vývoj produktů a mobilních služeb, jako jsou hlasové tarify a datové služby. Řídím lidi, kteří spravují celé portfolio produktů.

Jak ses k této práci dostal?

Do firmy jsem nastoupil po podnikatelské zkušenosti. Prodal jsem firmu a přemýšlel, co dál. V té době jsem poznal svou současnou manželku a přemýšlel jsem, co bych mohl dělat, abych měl víc času. Dostal jsem se do salesu, začínal jsem v prodejně. Pak jsem povýšil na školitele a školil jsem prodejní dovednosti. Následně jsem dělal regionálního manažera a měl jsem pod sebou prodejny. Baví mě kreativní práce. Sám jsem vystudoval design a technologie. A jelikož se tady hledal někdo, kdo by vedl produktový tým, tak jsem to zkusil. Jsem modelář a rád si hraju, takže jsem si řekl, že by mě to mohlo bavit. Přešel jsem tím do úplně jiné pracovní sféry.

„Celý život mě provázejí skvělí lidé. A oni jsou to, co mě tu dělá šťastným.“

Co tě v práci nejvíc inspiruje?

I když nejsem nejmladší, jsem ještě pořád ve fázi “houba”. Takže se průběžně vzdělávám. Dneska je skvělé, že informace jsou na dosah. Co mě třeba taky ovlivňuje, je teď moje nová kolegyně. Před rokem k nám přišla z banky, kde dělala něco úplně jiného. A mně se strašně líbí její přístup. Vrhla se do práce, která se lišila od jejích předchozích zkušeností. Ale všechno si nastudovala. Pro mě plyne z jejího přístupu ponaučení, že píle dělá strašně moc. Je potřeba se do toho opravdu vložit. Mně taky nikdo neřekl, abych udělal Smart Box, a nikdo po mně nechtěl Chytrou domácnost. Ale řekl jsem si, že chci, aby moderní technologie mohla ovládat i moje máma. Mysleli jsme na obyčejný lidi a čerpali z jejich příběhů. Inspirují mě taky lidi, se kterými se setkávám. Celý život mě provázejí skvělí lidi a oni jsou tím, co mě tu dělá šťastným.

Je teď nějaký konkrétní zajímavý projekt, na kterém pracuješ?

Určitě je to Smart Box, který mám vlastně jako bokovku. Trošku jsem se o to začal v minulosti zajímat a dneska mi tohle téma zůstalo na starosti. Tuto zajímavou příležitost jsem dostal, když jsme seděli u generálního ředitele, tehdejšího obchodního ředitele, a zeptal se mě: „Nechcete nějak vyřešit tu WiFi? Zákazníci volají, že to dělá problémy.“ A tak vlastně vznikl Smart Box. Začali jsme totiž následně mluvit se zákazníky o modemech a oni se nám svěřovali s tím, že jim připadají hnusný, že je mají radši schovaný vzadu za skříňkou mezi kabely a že si to nikdy dopředu nedají, protože jsou ošklivý. Problém byl v tom, že umístění modemu mezi kabely té WiFi moc nepomáhalo, tlumí se tím signál. Druhá věc byla, že neměli ani důvod si ho dávat někam dopředu, kde by byl signál optimální. Přemýšleli jsme proto, co by se mělo stát, aby ho sami chtěli mít na očích.

Měli jsme už naštěstí zkušenost z vývoje set-top boxu. Když jsme přešli z velkého stříbrného na černý. Na starém stříbrném byly hodiny, které se na černý už zkrátka nevešly. Lidi nám pak říkali: “Dobrý, ale na tom černém nejsou hodiny. Byli jsme na ně zvyklí, měli jsme je vedle televize a teď je tam nemáme.” Napadlo nás proto: co kdyby měl modem display a na něm byly hodiny? Prostě na něj přidat věci, které budou lidem k užitku. A tak jsme díky tomu postupně vyvinuli Smart Box. Snažili jsme se zjistit, co všechno by lidem mohlo pomoci. I tohle je pro mě velká škola. Myslíte si, že to máte všechno promyšlený – a ty věci jsou pak ve skutečnosti jinak.

Roman Bacík 2

Tvůj zájem o moderní technologie se projevuje i u vás doma. Dozvěděla jsem se o tobě, že sis sám vyrobil 3D tiskárnu…

To souvisí s mým vztahem k modelařině a designu. Začal jsem si prototypy a Smart Boxy tisknout doma na tiskárně. Potřeboval jsem to nějak začít dělat, tak jsem si tu tiskárnu nejdřív koupil jako stavebnici. Nechtěl jsem si ji koupit hotovou. No, a následně jsem tomu propadl. Tisknu si různý věci. Postupně jsem přišel na to, že ta tiskárna má nějaké limity, které se mi nelíbí, takže jsem si ji postavil celou vlastní včetně elektroniky. Dnes jsem v situaci, že chudák moje žena nemá kam dávat prádlo, protože půlku prádelny zabírají moje tiskárny.

Co kromě Smart Boxů si třeba ještě tiskneš?

Tisknu leccos. Věci pro radost i užitečné věci pro kamarády modeláře. Dneska se dá vytisknout i celé letadlo. Pro kamarády dokonce tisknu i samotné tiskárny. Teď ale nejvíc tisknu se svým synem. Momentálně se mu líbí meče nebo třeba policejní helmy. Krásný na tom je, že programy, které umožňují tvorbu digitálního modelu, se dostaly i na Ipad. Díky tomu je ve svých pěti letech schopen tyhle přístroje obsluhovat. Psát ještě neumí, ale tohle už ovládá. Nakreslí jednoduché tvary a já mu to vytisknu. On má pak radost, že je součástí tvorby od začátku do konce, když vidí reálný výsledek.

Je nějaká příležitost, kdy se s Tebou kolegové můžou potkat? Třeba kdyby se chtěli dozvědět o něco víc o tiskárnách…?

Kdo chce, tak mě určitě najde – stačí nakouknout do firemního telefonního seznamu. Každému, koho tohle téma zajímá a rád by se něco dozvěděl, ať už o Smart Boxu nebo klidně i o tiskárnách, rád povím víc. Stačí se ozvat a určitě to probereme.


Najděte si pozici podle svých představ
a pojďte do toho s námi!

Alex Juránková | specialista komunikace

Když se mě lidi ptají, co v O2 dělám, čistě teoreticky bych si mohla vystačit s jediným slovem: Píšu. Maily, SMS a jiné texty pro zákazníky. A taky články. Nebo rozhovory se zajímavými kolegy. Protože jedno slovo vážně nestačí.