Rozhovory
O2 Žije Příběhy

Veronika Housková: Všichni bychom občas měli držet informační dietu

Blanka Vokounová
aktualizováno 25. 01. 2023
Sdílet článek

Digitální technologie ovládly vzdělávání ve firmách. Mocný nástup nejrůznějších online nástrojů přinesla zejména pandemie covidu-19. Přesto i online vzdělávání má svoje limity. „V O2 nám online prostředí hodně pomáhá například ve vzdělávání v regionech. Ale jsou a stále budou oblasti, kde je potřeba osobnější kontakt. Někde prostě formu „tváří v tvář“ ničím nenahradíte,“ říká v rozhovoru naše manažerka vzdělávání Veronika. 

O2 je technologická firma, proč vůbec řeší vzdělávání?

Protože bez vzdělávání by to nešlo. Řešíme ho, abychom neztratili krok. A právě technologie nás v tom hodně ženou dopředu. Pro mnoho lidí je kvalitní vzdělávání důležitým benefitem.  Nesoustřeďujeme se jen na odborné vzdělávání, ale snažíme se naše zaměstnance inspirovat a zaměřit se na jejich osobní rozvoj. Třeba v době pandemie bylo dobře vidět, že pokud lidé nepracují na své psychické odolnosti, tak to může zadělávat na velký problém.

Když se zaměříme na vzdělávání ve firmách, máte pocit, že je v této oblasti Česká republika online vzdělaná?

Myslím si, že jsme se hodně posunuli. Před časem jsem se zúčastnila WebSummitu v Lisabonu, což byla opravdu zajímavá startupová konference. A ze vzdělávacích modulů, které jsem tam absolvovala, toho pro mě až tolik překvapujícího nebylo. Utvrdilo mě to, že online vzdělávání u nás jede velmi dobře. Na druhou stranu se možná v některých ohledech přeceňuje. Nemůžeme se upínat na tvrzení, že co je online, to je jediné správné. Důležité je být flexibilní. Nám v O2 hodně pomáhá online prostředí například v regionech. Ale jsou a stále budou oblasti, kde je potřeba osobnější kontakt. Někde prostě formu „tváří v tvář“ ničím nenahradíte.

workshop

V čem může být online prostředí škodlivé?

Já bych nepoužila slovo škodlivé. Někdy zkrátka online nemusí mít takový dopad. Člověk může snáze ztrácet pozornost. Například když vám v průběhu zajímavého webináře blikne e-mail od šéfa nebo zpráva od manželky, okamžitě to ovlivní vaši pozornost. Lidí, kteří dokážou dobře udržet disciplínu v online vzdělávání, je málo. Aby bylo online vzdělávání efektivní, je potřeba dobře nastavit pravidla. Například povinnost mít puštěné kamery a podobně. I tak zde bude pravděpodobnost ztráty pozornosti určitě větší.

Během pandemie jsme všichni museli na online vzdělávání tzv. najet, protože nebyla jiná možnost. Co nám to dalo za ty poslední dva roky?

Firmy to posunulo ve schopnosti rychle reagovat. Adaptabilita, která se ve firmách objevila, je opravdu obrovská. Přineslo to i určitou svobodu ve využívání různých formátů. Kdybychom před dvěma lety řekli, že chceme vzdělávat naše konzultanty na prodejnách jenom online, tak by se nám všichni smáli. Když to ale bylo nutné, tak se to zvládlo. A tento online formát už držíme doteď. Posunulo nás to také v náročnosti. U online seminářů chceme, aby mělo vzdělávání nějakou formu. Mám na mysli adekvátní techniku, případně vybavené studio, kde bude lektor skvěle vidět i slyšet.

Zmínila jste regiony. Dá se říci, že jim online vzdělávání pomáhá nějakým způsobem víc? Nebo tam naopak chybí ten osobnější přístup?

Tady určitě nelze paušalizovat. Každá firma funguje trochu jinak. O2 je technologická firma. Když se bavím s kolegy z jiných firem, vidím, že máme oproti nim obrovskou výhodu. Například platformu Microsoft Teams jsme používali ještě před covidem. Zkrátka jsme jen naskočili, protože jsme všichni tu technologii měli. V regionech máme primárně pobočkovou síť a call centra, máme tam i obchodníky. A nemohu říct, že by regiony byly pozadu. Velkou výhodu vidím v tom, že si například obchodníci, kteří dřív vždycky jezdili na školení do Prahy nebo Olomouce, mohou teď vybrat, jestli absolvují školení osobně nebo online. Jsme v tomto flexibilní.

Není toho online obsahu kolem nás až moc?

Jednoznačně souhlasím. Jeden z hezkých pojmů, který jsem si odnesla ze zmiňované konference v Lisabonu, je informační dieta. Myslím si, že bychom ji měli všichni držet. Dřív jsme si pro vzdělání a informace museli aktivně dojít. Dneska na nás útočí ze všech stran a je jich nepřeberné množství. A to pro člověka představuje velkou zátěž a je pro něj obtížné si kvalitní obsah vybrat.

web summit

Jak si vybrat ten správný vzdělávací obsah? Jak ho rozpoznat od toho méně správného? Existuje na to vůbec nějaký návod?

Dobrá otázka. Přesný návod ale nemám. Já se vždy zaměřuji na osobnosti, které mi vzdělávací obsah zprostředkovávají. Dívám se, co má ten člověk za sebou, jestli něco publikoval a podobně. Často se ale může stát, že obsah, který je opravdu kvalitní a nosný, není na první pohled lákavý. Doporučila bych nevzdat poslech po prvních třech minutách. Lidé jsou často hodně netrpěliví.

Dneska si člověk může vzít kurzy z nejprestižnějších univerzit a vystudovat je online. Může se stát, že budeme žít ve virtuálních třídách, ve virtuálních firmách?

Ještě nedávno bych asi řekla, že si to neumím představit. Ale právě na té lisabonské konferenci bylo tzv. metaverzum úplně všude, až mě to překvapilo. Jeden z řečníků dokonce tvrdil, že do 20 let přestane 50 procent univerzit existovat, protože už nebudou mít studentům co předat, zkrátka protože už veškerý obsah bude dostupný online. Podle mě je hodně důležité, aby univerzity učily kriticky myslet. Aby lidé uměli věci správně zaškatulkovat, dát jim řád a správně je aplikovat. Myslím, že je to dovednost, kterou se musíme učit. Předpokládá se, že nejvíc bude potřeba rozvíjet schopnost spolupráce, protože jsme se i kvůli covidu všichni zavřeli trochu víc do svých bublin. A nejvíc se to dotýká generace Z. Tak jako se dnes ve firmách školí leadership, tak v budoucnu budeme školit spolupráci.

Existuje rozdíl v přístupu k online vzdělávání u mladších lidí a starší generace?

Největší rozdíl je v podílu lidí, kteří mají fixní nebo růstové myšlení. Vnímám, že u starší generace je to víc o tom fixním. To znamená, že mnohého dosáhli, naučili se a teď to rozvíjejí. A naopak mladší generace je více dravá a disponuje spíše růstovým myšlením. Jsou více připraveni se učit, rozvíjet se, vyhledávat si informace z různých zdrojů.  Musím říct, že třeba u nás jsou lidé z generace Z báječní. Velmi mě obohacuje s nimi pracovat a dívat se, jak s informacemi pracují a jak k nim přicházejí. Mají úplně jiný styl.


Co vás v O2 bude nejvíc napříště zaměstnávat, jaké budou priority?

Určitě budeme intenzivně pokračovat v osobním rozvoji, protože vnímám, že je to pro naše zaměstnance hodně důležité. A potom se zaměříme i na rozvíjení technologických dovedností, které jsou důležité třeba i kvůli kybernetické bezpečnosti. Naším velkým tématem bude taky rozvoj manažerských dovedností s ohledem na mezigenerační rozdíly. V O2 máme hodně kolegů, kteří jsou starší. Rádi by třeba mírně zvolnili, ale na druhou stranu odchod z výsluní, například z manažerské pozice, není lehký. Podle mě je ale zcela v pořádku říct, že už manažerem být nechci, a dále ve firmě zůstat. Všichni stárneme a produktivní věk se protahuje. Předpokládá se, že brzy budou lidé produktivní do 80 let i více. Ani my nechceme ztratit starší kolegy, kteří přinášejí ohromnou znalost a zkušenost. No a dalším tématem bude u nás diverzita. O2 je primárně česká společnost, prakticky nemáme cizince, kteří diverzitu přirozeně přinášejí. Musíme tedy i tuto oblast více otevírat.  

Ještě se vrátím k těm manažerům. Existuje pro ně nějaké doporučení, jak si v tom pracovním tempu ulevit?

Je to náročné, protože jsme zvyklí na to, že jdeme pořád nahoru. Často se stává, že se lidé kolem čtyřicítky, kteří nejdou v kariéře strmě vzhůru, začnou víc zajímat o svůj soukromý život. Jsou třeba vášnivými cyklisty. Ale i lidé, kteří v kariéře stoupají, v určitém momentu začnou hledat změnu. Vyčerpají totiž svou energii.  Například popularizátor a kouč odpovědného leadershipu David Vrba má na toto téma velmi krásné semináře. Ukazuje, jak se na toto období připravit. Není to jen otázka nastavení hlavy, ale jde také o plánování finančního zajištění. Zabezpečit se ideálně tak, že si člověk může dovolit třeba na rok kariéru zastavit a něco nového vystudovat. Dneska se mluví o krizi středního věku s velkým despektem. Často ve spojitosti s motorkou nebo milenkou. Ale tak to většinou není. Ti lidé hledají nové výzvy a to je podle mě v pořádku.

převzato z e15.cz


Najděte si pozici podle svých představ
a pojďte do toho s námi!

Blanka Vokounová | Specialista komunikace

Jsem komunikátor. Hledám zajímavé produkty, technologie a hlavně lidi. Ptám se na detaily, čerpám zkušenosti, dozvídám se víc ze zákulisí. O2 je bezedná studnice takových příběhů. A mě baví je předávat dál.