Kariéra
Michal Enge pracuje v O2 v oddělení Controllingu, kde se zaměřuje na finance a reporting. Mimo své pracovní povinnosti je také úspěšným sportovcem, který se věnuje hodu kuželkou, jedné z atletických disciplín pro handicapované. Na Paralympiádě v Tokiu v roce 2020 dosáhl 7. místa, letos v Paříž se pak umístil na 9. příčce. Jaké to je reprezentovat Českou republiku na paralympiádě a zároveň pracovat v O2? S Michalem jsme si povídali o tom, jak mu firma vychází vstříc během náročných příprav na vrcholové akce i jakých cílů by chtěl v budoucnu dosáhnout.
Michale, jaké to bylo reprezentovat Českou republiku na paralympiádě v Paříži? Co vám tato zkušenost přinesla?
Reprezentovat Česko na tak velké akci je pro mě obrovská čest a taky odměna za veškeré úsilí, které jsem do toho vložil. Ta zkušenost je nepopsatelná a určitě bych přál každému, aby měl možnost něco podobného zažít. Atmosféra, adrenalin a možnost být součástí něčeho tak velkého – to se jen tak neopakuje.
Jak jste spokojený se svým výkonem?
No, úplně spokojený nejsem. Vím, že to umím líp. Moje pozice nebyla ideální, házel jsem jako poslední a bylo už pozdě večer, tělo už prostě nechtělo poslouchat. A navíc mi byla zima. Takže to tentokrát nevyšlo tak, jak bych si přál. Ale tak to ve sportu chodí – každý den není posvícení.
Přípravy na paralympiádu musely být náročné. Jaké výzvy Vás během tréninku potkaly?
Přípravy byly opravdu dlouhé a do poslední chvíle jsem ani neměl jistotu, že pojedu. Konečné kvóty nám přidělili teprve měsíc před začátkem her, takže jsem už začínal pochybovat. Připravovat se takto „naslepo“ bylo hodně náročné, ale když jsem pak zjistil, že jedu, ten pocit byl neskutečný.
Jak vám práce v O2 pomohla skloubit přípravy na paralympiádu s běžným životem?
O2 mi v tomto směru vychází maximálně vstříc. Mám zkrácený úvazek a větší flexibilitu, co se týče práce z domova. Náplň práce je navíc hodně variabilní, takže ji můžu snadno přizpůsobit tréninkům nebo závodům. A musím poděkovat své šéfové za její trpělivost – někdy to se mnou určitě není jednoduché! (smích)
Jaké máte plány do budoucna?
Ve sportu bych se chtěl ještě chvíli udržet na vrcholu a ideálně si vybojovat účast na dalších vrcholových akcích, jako je mistrovství světa nebo světový pohár. A kdyby se mi podařilo znovu dostat na paralympiádu, bylo by to úžasné.
Máte nějaké nezapomenutelné zážitky z paralympiády, které byste chtěl sdílet?
Jednoznačně naše nástupová kolekce! Když jsme dostali pletené tričko a batikovaný kabát, tak jsme si v tom třicetistupňovém vedru chvilku mysleli, že startujeme na zimních hrách. (smích) Ale jinak bylo moc hezké zažít tu podporu v týmu – fandili jsme si navzájem, podporovali se a užívali si atmosféru her.
Co byste poradil těm, kteří se snaží kombinovat sportovní kariéru s profesním životem?
To je hodně o výběru zaměstnavatele. Pokud vám nevyjde vstříc, je to opravdu těžké. Handicapovaní sportovci si totiž sportem nevydělávají, musíme chodit do práce. Proto je důležité mít zaměstnavatele, který umožní flexibilní podmínky. A za to jsem O2 moc vděčný.
Jak funguje O2 jako zaměstnavatel pro lidi s handicapem? Musel jste řešit něco specifického na svém pracovišti?
O2 mi vyšlo vstříc ve všem. Pracuji na počítači, takže nepotřebuji žádné speciální úpravy, ale když je potřeba něco nestandardního, jako třeba pomoc s vozíkem, vždycky mi kolegové ochotně pomohou.
