Kariéra
Míla Mikulčík vystudoval vedle techniky na ČVUT i architekturu a později si doplnil obor podnikání a management v průmyslu. I díky tomu se stal odborníkem na produktový design, řízení projektového portfolia a osvojil si schopnost velmi dobře pochopit potřeby zákazníků. Jeho hlavní doménou je vývoj softwaru v kombinaci s produktovým managementem, věnuje se také využití 5G a IoT v průmyslu. Čím přesně se jeho tým zabývá? A čeho si na práci v O2 nejvíc váží?
Mílo, váš tým je nejvíc spojovaný s vývojem našeho vlastního modemu O2 Smart Box. Je to pořád to, co vás nejvíc zaměstnává?
Nejintenzivnější období je u Smart Boxu vždy příprava nové generace zařízení nebo velké změny mobilních aplikací. O2 Smart Box neustále zdokonalujeme a řešíme témata, která s ním souvisí. Jsou to zejména dobře fungující Wifi a využití inteligentních připojených věcí v rámci domácnosti. Jednou z nejdůležitějších oblastí jsou kamery – nejde jen o bezpečnost členů rodiny a majetku. Stále častěji se setkávám s požadavky pro vzdálený dohled nad domácím mazlíčkem nebo řemeslníky. Jedna moje osobní zkušenost byla, že pod dohledem kamery mi řemeslníci sami hlásili, že při jejich práci vypadl kryt nástěnného svítidla, i když se nic nestalo a nepoškodilo. Kdo má čas nad nimi dohlížet?
Jako výsledek vaší práce vidíme hezký designový modem s rychlým a snadným ovládáním v aplikaci, co se ale skrývá v pozadí?
Rozhodně to není tak, že bychom jen instalovali SIM karty do zařízení. Naopak, celý proces si řídíme sami. Tvoříme backend s komunikační platformou, řešíme s dodavateli software a přímo vyvíjíme mobilní aplikace pro iOS i Android. Zrovna před pár týdny jsme spustili novou aplikaci pro O2 Smart Box, která je přehlednější a uživatelsky jednodušší. Dneska je totiž pro mladší generaci mnohem přirozenější ovládat zařízení z aplikace než otevírat webovou stránku. Pomocí aplikací si v budoucnu budeme pravděpodobně odbavovat všechno, na co si vzpomeneme. Proto jejich vývoji věnujeme velkou pozornost a řešíme ho od A do Z – od myšlenky, UX designu, přes kódování, testování až po nasazení.
V neposlední řadě se
věnujeme klasickému produktovému designu. To je poměrně náročná disciplína,
když ji chcete dělat dobře. Je to o tom pochopit, co zákazník opravdu potřebuje,
a dokázat jeho potřebu vyřešit. Tady platí dvakrát, že myslet neznamená vědět.
Každý jsme ve své sociální nebo technické bublině, proto musíme při tvorbě
produktů poznat a ověřit reálný pohled skutečných uživatelů.
Jak zjišťujete, jaké potřeby
zákazníci mají?
Jedna věc jsou průzkumy, ale velmi často se stačí jen pořádně rozhlédnout kolem sebe. My sice žijeme v technické bublině, ale chodíme s otevřenýma očima a vidíme, co zákazníkům chybí. Pak stačí ověřit, jestli je naše myšlenka správná a řešit, jakou půjdeme cestou. Děláme také srovnání s jinými trhy – situace je tam sice jiná, což bereme v potaz, ale uživatelské situace jsou si nezřídka podobné.
Já osobně se často řídím pravidlem, které jsem slyšel hned po škole v projekční kanceláři – když je něco hezké, jednoduché a srozumitelné na pohled, tak je to většinou snadno pochopitelné. Ať už je to výkres pro realizaci stavby, procesní schéma nebo finální produkt.
Jakým dalším projektům se tvůj tým věnuje?
Velké téma je pro nás také IoT a 5G privátní sítě – tedy dedikované sítě v průmyslových podnicích. To je něco, co je pro všechny nové. Zhruba před pěti lety se začalo intenzivně mluvit o implementaci teorie, testbedů robotizace v úrovni průmyslu 4.0, ale pro realizaci často chyběla spolehlivá síť s okamžitou odezvou. To se změnilo s příchodem 5G privátních sítí, přes které jednotlivá zařízení dokážou spolehlivě bezdrátově komunikovat. S tím souvisí i dílčí prvky IoT, tedy využití senzorů.
Budování takové sítě je pro zákazníka klíčové strategické rozhodnutí a velká změna způsobu práce spojená s automatizací některých procesů. Důležité je si se zákazníky nastavit, co chtějí, proč, jaký má být výstup. S tím samozřejmě každý řeší i ekonomickou stránku. I to je součástí naší náplně a pomoci zákazníkům. Není smysluplné jít s bazukou na komára, náš cíl je najít a dodat správné efektivní řešení.
Občas se objeví i zajímavý projekt, který primárně nesouvisí s naší každodenní prací. Jako partner jsme byli součástí projektu pro Evropskou kosmickou agenturu, který byl o možnostech komerčního využití positioningu a navigace. Bylo to jedno z propojení výzkumného a komerčního světa, tentokrát mimo univerzity, ve kterém se kromě technické stránky řešily třeba i varianty ekonomického uplatnění.
Jak při velkých projektech funguje spolupráce napříč firmou?
Nejen u velkých projektů máme týmy přímo vytvořeny jako jednu jednotku. Třeba vývojáři mobilních aplikací jsou součástí týmu O2 Smart Boxu. Není to tak, že by produktový vlastník zadal požadavek na IT, tam to propadlo na leada o jednu nebo dvě úrovně níže a vývojář ve finále ani nevěděl, proč danou věc dělá, jestli jde zadání od Marušky nebo od Tondy. Tak to u nás není. V momentě, kdy neřešíme rutinní záležitost, ale pracujeme na strategických inovativních projektech, tak vývojáři mají možnost přispívat svými zkušenostmi do podoby návrhů, testovacích scénářů a dávat své podněty.
Co tě v O2 nejvíc baví?
Co vnímám jako velkou výhodu je to, že když tvoříme něco nového, tvoříme to s celým týmem, a to dává velký prostor k osobnímu rozvoji. Nehrajeme si tady na to, že něco je píseček jen vybraného oddělení, ale každý člen týmu může naslouchat i participovat na úkonech napříč odborností a tím se hodně naučit. Třeba když jako technik chci vytvořit byznys plán, tak můžu – dostanu k tomu radu a podporu a je to skvělá příležitost rozvíjet se i v jiných oblastech, než je pro mě ta hlavní. Pokud chceme chápat zákazníka, tak musíme kromě technické stánky rozumět i té uživatelské a ekonomické. To jsou rozdílné světy a člověk je většinou buď součástí jednoho nebo druhého. Velká výhoda je ale rozumět oběma, k čemuž O2 dává spoustu příležitostí. Výsledek je pak mnohem lepší – není to průměr, ale září to. Velmi si také cením úzkého kontaktu nejen s nejbližším šéfem, ale i s top managementem. Když tvoříme něco nového, tak se zajímají, testují, ozývají se, přináší svůj pohled, dávají další impulsy a chtějí přispět ke skvělému výsledku. Často jen řeknou svoje stanovisko, upozorní nás na rizika, ale rozhodnutí nechají na nás.
Vystudoval jsi tři vysoké školy. Využiješ to při své práci?
To, že jsem vystudoval architekturu a techniku na ČVUT a později i podnikání a management v průmyslu, mi pomohlo jako základ pro orientaci jak v technickém, tak v byznysovém světě, schopnost dívat se na projekty různými pohledy. To může dát každému i praxe. Nevnímám to ale jako rozhodující aspekt. V O2 si na tituly moc nehrajeme. Mnohem důležitější, než vystudované školy, je ukázat, co člověk umí, jestli chce odvádět dobrou práci a jak se dovede rozvíjet. Třeba u mě v týmu tituly pro práci ani nábor neřešíme, nemají klíčovou hodnotu. Je to jedna z věcí, kterou jsem si potvrdil s pracovními zkušenostmi.
Co tě při práci dokáže nejvíc potěšit?
Když vidím, že zákazníkovi to, co jsme vytvořili, opravdu pomohlo. Příkladem je třeba večerka kousek od naší centrály, kam jsem chodíval ráno pro čerstvé rohlíky. Kamery připojené na O2 Smart Box jim pomohly při vyšetřování loupeže, která se u nich bohužel odehrála. Záznam dokonce použila i policie a záběry se objevily na hlavních zpravodajských serverech. Policie po nás nahrávky z kamer poptává poměrně často, ale my jako poskytovatel služby je poskytnout nemůžeme – záznam vždycky musí jít od zákazníka, který má k němu jako jediný potřebný šifrovací klíč. My s ohledem na jeho soukromí vidíme jen “jedničky a nuly”, které nedokáže nikdo bez zákazníkova šifrovacího klíče sestavit.
Nyní běží náborová kampaň s mottem „Chceš víc“. Co je pro tebe to víc, které O2 nabízí?
Kromě možností osobního rozvoje, které jsem zmiňoval, je to prostor pro kreativitu. Možná víc než půlka našeho týmu jsou takoví MacGyveři, kteří i ve volném čase něco kutí, pájí nebo programují. Není to o zručnosti a schopnosti v dané oblasti. Když něco potřebujeme, hledáme cesty, jak to získat, zajistit nebo vyrobit. Bez ohledu na to, jestli se jedná o testovací zařízení, se kterým nezatížíme rozpočet, nebo reálná data z trhu získaná zákaznickým testem s použitím jednoduchého prototypu. Jakmile se objeví nový nápad, hned společně vymýšlíme, jak ho zrealizovat. Velká část týmu je zapálená pro 3D tiskárny, od kterých se část posunula i k laserovým gravírkám. Pravidelně v týmu vyrábíme předměty pro testování nebo prototypy. Třeba když jsme u jednoho projektu potřebovali testovat odezvu, sestavil jeden z kolegů zjednodušenou robotickou ruku, která nám tu ťukala do displeje při end to end testu chování mobilní aplikace. Zkrátka se tu nenudíme a máme možnost pracovat na věcech, které nás baví a zákazníkům přináší nějaký užitek.
