Rozhovory

O chytré karanténě s Honzou Romportlem, ředitelem centra umělé inteligence

Kristýna Pavlová
Sdílet článek

Ohledně chytré karantény jsme už stihli vyzpovídat Vaška Zakouřila. Ten nám prozradil, jak systém funguje a jakou roli v něm hrají mobilní operátoři. S Honzou Romportlem si představíme celý koncept z více technického hlediska a objasníme si detaily jeho fungování.  

Mohl bys nám na úvod říct ze svého pohledu, jak vznikl nápad na chytrou karanténu a čím se liší od karantény klasické? 

Nápad na chytrou karanténu vznikl jako takový soubor technologií a postupů, kterými by šlo pomoci hygienikům, aby dokázali i při velkém množství nakažených stále trasovat nákazu a cíleně určovat karanténu jenom tam, kde to je nezbytně potřebné pro snížení šíření viru. Cílem systému je pomoct společnosti postupně se vrátit k co nejvíce normálnímu životu. Chytrá karanténa na rozdíl od té klasické plošné, kdy jsou izolovaní všichni, umožní, že zbytek populace bude moci žít dále relativně normálně. Relativně, protože i v tomto systému musí platit přísnější hygienické standardy a některá velmi snesitelná omezení. 

Jaké jsou standardní postupy při epidemiích a čím je systém chytré karantény vylepšil?  

V případě šíření nějaké infekční nemoci (nejen současného koronaviru, ale třeba i žloutenky) se běžně dělá epidemiologické trasování, kdy pracovník hygienické stanice pomocí rozhovoru s nakaženým zjistí, s kým a kde se mohl setkat, a pak všechny obvolá a rozhodne u nich o dalším postupu. Přímá role mobilních operátorů se v chytré karanténě omezuje v zásadě jen na tvorbu tzv. vzpomínkové mapy. Díky datům od mobilních operátorů je možné údaje pro takovéto trasování zpřesnit. Zkuste si vzpomenout, kde všude jste byli během posledních dvou týdnů. Data z telefonu vám tohle vzpomínání značně ulehčí.

Pokud osoba souhlasí, tak požadavek s jejím telefonním číslem doputuje k operátorům, kteří odpověď dodají zhruba do 20 minut. Když osoba nesouhlasí (na což má plné právo), tak se nic neděje, jen se jede „postaru“ a musí si vzpomenout bez dopomoci. Výsledky takového rozhovoru však budou mnohem méně přesné. 

Bylo potřeba použít pro chytrou karanténu nějaké speciální technologie? 

Nic zázračného se nepoužívá, není to žádná velká raketová věda. Využíváme celkem běžné technologie. Data máme standardně v naší Big Data platformě. Odtud při obdržení požadavku zašifrovaná putují do zabezpečeného data brokeru na platformě Keboola. Odtud se pak dostanou k hygienikovi do aplikace od CleverMaps, která je zobrazí jako taková poměrně velká kolečka na mapovém podkladě.

Co bylo předlohou a jak jste na takové řešení přišli? 

Ta myšlenka vznikla v den vyhlášení nouzového stavu v diskuzi přímo s pražskými hygieniky. Chtěli jsme jim pomoci co nejvíc zefektivnit ten proces epidemiologického trasování. Zkušenosti z Jižní Koreji a dalších zemí v té době totiž ukazovaly, že super-efektivní trasování a intenzivní testování může být cesta k rychlému zastavení šíření nákazy. Zároveň si ale nemůžeme právně a eticky dovolit bezbřehé využití dat ke sledování kontaktů mezi lidmi, jako to dělají v některých nedemokratických zemích. Technicky to možná je efektivnější, ale nesmíme vylít „COVID vaničku“ i s dítětem.

Jak tedy probíhalo vymýšlení a hledání toho správného řešení, které bude etické, demokratické a právně v pořádku?

Celý víkend a několik následujících dnů po vyhlášení nouzového stavu půlka týmu našeho AI Centra pracovala prakticky nonstop na nápadech lepšího trasování chránícího soukromí. Průběžně jsme to konzultovali s hygieniky, epidemiology i právníky. Když se to vykrystalizovalo, tak jsem si zavolal s pár známými z T-Mobilu a Vodafonu. Vytvořili jsme takový neformální vývojový tým, koordinovali se přes Slack a během týdne to celé dali dohromady. Technicky to řídil Petr Stanislav od nás. Byl to asi nejdivočejší a nejdelší hackathon*, co jsem v životě zažil. A jsem neskutečně hrdý na všechny lidi od nás, kteří do toho vložili neuvěřitelné množství času a energie, aniž by očekávali cokoli zpátky. Taky by se to nepodařilo bez obrovské podpory našich právníků.

Mám poslední otázku. Někomu může být přece jen poskytnutí osobních dat nepříjemné. Jak moc podrobné informace se o daném člověku hygienik dozví a odkud je operátoři čerpají? 

Odpověď, kterou operátor poskytuje, vzniká ze signalizačních dat mobilní sítě. Tedy z informací, na jakých BTS** kdy byl daný telefon připojen. Tím je také poměrně limitována přesnost dané polohy. Jsme schopni říct, že jste byli nejspíše někde na Brumlovce, ale už ne to, jestli jste seděli třeba ve Vyskočilce nebo byli se psem v parku.

Navíc v zájmu zvýšení ochrany soukromí ani neposkytujeme přesné časové údaje. Hygienik se tedy dozví jen to, že jste minulý čtvrtek strávili 60 % času v úseku mezi 18. až 24. hodinou někde v okolí Budějovické. Pak už je jen na vás si vzpomenout, jestli jste seděli v Kolkovně (a s kým), nebo jste byli na pozdním jednání ve Spořitelně. Anebo si prostě nevzpomenete a žádné další informace k tomu nedáte. Navíc se data nevratně mažou okamžitě po odbavení rozhovoru, nejpozději pak do 6 hodin.


* Pozn. red.: Hackathon je akce, při níž programátoři, případně ve spolupráci s grafiky a webdesignéry, intenzivně pracují na zadaném softwarovém projektu v řádu hodin či dní.
** Pozn. red.: BTS (zkratka z angl. Base Transceiver Station neboli základnová převodní stanice) je součástí systému základových stanic, které jsou v rámci sítě GSM zodpovědné za šíření mobilního signálu.

Kristýna Pavlová | specialista komunikace

.

Chcete vědět, co je u nás nového?