Kariéra
Na internetu i na billboardech se letos můžete setkat s naší náborovou kampaní „Chceš víc?“. Jejími tvářemi nejsou lidé z fotobanky, ale naši skuteční zaměstnanci. Jednou z nich je i Bára, která je v O2 úžasných 26 let a momentálně je obchodníkem v týmu středních a velkých firem.
Báro, vzpomeneš si na tvůj první den v O2?
Ano, velmi dobře. Hlásila jsem se na pozici konzultanta na prodejnu, tehdy do Eurotelu. Bylo to v roce 1997. Byla jsem mladá holka krátce po škole a neměla žádnou představu, co budu dělat. Navíc jsem byla po úrazu a na pohovor jsem přišla o berlích. Ideální kandidát.
Zjevně jsi uspěla a nastoupila. Jaké byly tvé začátky na prodejně?
Po pravdě?
Žádný med to nebyl. Jednak mi trochu překážely ty berle a pak vše bylo pro mě nové.
Víceméně nebylo žádné školení, učila jsem se z toho, co jsem sama
postřehla. Kolegyně mi řekla: „Prostě všechno v počítači oukejuj.“ Takže
jsem většinu hlášek v systémech skutečně odklikávala. Naštěstí to dobře
dopadlo. Asi
nejsilnější zážitek byl pro mě v roce 2000, když se začaly v Čechách prodávat
první GO sady. Ty obsahovaly telefon a přednabitou SIM kartu. Byl o ně tak
obrovský zájem, že lidé stáli několik hodin brzy ráno ve frontách před naší
prodejnou a čekali až otevřeme. Nic podobného se už pak nikdy neopakovalo.
Za pár let jsi se stala zástupkyní a později vedoucí prodejny.
Prošla jsem jako vedoucí snad všechny tehdejší O2 prodejny v Praze. Vždy jsem šla na větší a větší. Celkem jich bylo sedm. A stále se učila novým věcem.
Co bylo pro tebe nejtěžší při práci na prodejně?
Kupodivu to nebyla samotná práce se zákazníky, systémy ani reporty. Byla to práce s některými mladými kolegy. Musela jsem se naučit motivovat a vést i úplné nováčky, kteří neměli žádné předchozí pracovní zkušenosti. I pro mě to ale byla škola života. Naučila jsem se například lépe naslouchat už při náboru zaměstnanců. Použít svůj šestý smysl a věřit mu. Pro mě jako manažera bylo někdy těžké nejen dávat zpětnou vazbu, ale také ji umět přijmout. Paradoxně mě nejvíc posunula právě jedna ne úplně pozitivní a pomohla mi zase o něco více a lépe naslouchat mému týmu.
V roce 2017 přišla velká změna…
Změna mého života! Dostala jsem nabídku jít dělat obchodníka na centrálu do týmu středních a velkých firem. Neuměla jsem si to vůbec představit, ale lákalo mě to. Bylo to jako začít pracovat v jiné firmě. Přitom po 20 letech v O2, člověk by řekl, že umím vše. Musela jsem se naučit strašně moc nových věcí. Mám na starosti zhruba 200 firem a jsem ten „obličej“ O2. Baví mě řešit jejich business a pomáhat jim. Zároveň s některými už mám přátelské vztahy, takže kromě pracovních témat probereme i ta osobní, děti, dovolenou apod.
V čem ti práce obchodníka vyhovuje?
Velká výhoda je v tom, že jsem pánem svého času. Mám syna školního věku, takže potřebuji být časově flexibilní. Na druhou stranu chce to velkou sebedisciplínu, plánovat si precizně svůj čas, u zákazníka, papírování apod. Prostě makat. Pořád se musím udržovat i po odborné stránce, vzdělávat se. Ale mě to prostě baví.
A co odměna za tvou práci? Který benefit je pro tebe důležitý?
Jsem ráda, že pracuju ve stabilní firmě. Prostě jistota. Jsem obchodník, takže možnost neomezených provizí je pro mě motivující. Taky vždycky využiji všech 18 000 bodů z Benefitů, nejvíc na lékárnu a zdraví. I odborné vzdělávání je pro mě důležité. Chodím často na produktová školení, do Datového centra apod. Prostě nestojím na místě.
Báro, stala ses jednou z tváří kampaně „Chceš víc“. Co pro tebe osobně znamená to „chtít víc“?
Vždycky jsem byla hrdá na to, kde pracuji. Jsem v O2 už 26 let, tak to vypovídá samo za sebe. Takže i to, že jsem tváří kampaně, beru jako ocenění mé práce a jsem opravdu moc ráda, že mě kolegové oslovili. Ono „víc“ vnímám jako příležitosti k uplatnění potenciálu, kterých je v O2 hodně. Do O2 by měl jít podle mě ten, kdo chce rozvíjet svůj potenciál, ale také tomu něco obětovat, protože nic nepřijde samo. O2 je stabilní firma v oboru s obrovskou budoucností. Mám ve svém okolí spoustu známých, kteří pracují u jiných firem a když tak někdy poslouchám jejich příběhy z práce, často v duchu děkuju, že jsem měla s výběrem zaměstnavatele takové štěstí.
